Historie

Údolní přehrada, po 1. světové válce majetek ministerstva veřejných prací, byla se všemi příslušnými objekty provedena v letech 1908 – 1912. Projekt vypracoval vídeňský inženýr a stavební rada Emil Grohmann, stavbu provedla podnikatelská firma Rabas, Kosina a Weiner. Společníkem této firmy byl vrchní inženýr Julius Radna, který všechny práce na místě trvale řídil. Stavba si vyžádal náklad cca 7 milionů předprvoválečných korun. Podle údajů v obecní kronice z roku 1925 má přehrada dále uvedené parametry. Vodní nádrž pojme 4,4 milionů m3 vody, při čemž se zatopí 37,8 ha plochy. Zahrazené povodí 63,8 km2, délka přehradou vzniklého jezera něco přes 2 km.

Přehrada Bystřička byla postavena jako jedna z řady drobných nádrží pro zajištění vody na zásobování průplavu Dunaj – Odra – Labe. Současně měla přehrada chránit údolí pod hrází před nebezpečnými povodněmi. Postavení přehrady a vznik vodní plochy v pěkném prostředí Vsetínských vrchů brzy přilákalo první rekreanty. Dnes je rekreační využití jedním z předních účelů nádrže.

Dnes slouží přehrada Bystřička jako ochrana před povodněmi, pro sportovní rybaření a v letních měsících pro rekreaci. Poměrně malý zásobní prostor je využíván pro nepřímé zajištění odběru vody nadlepšením minimálních průtoků v Bystřičce pod hrází a ve Vsetínské Bečvě pod soutokem s Bystřičkou. Přímo z nádrže není voda odebírána. Retenční prostor nádrže je schopný částečně snížit povodňové průtoky pod nádrží.

Původní záměr zásobovat průplav D – O – L vodou z řady drobných nádrží v horních úsecích toku je dnes již překonaný. Úlohu zásobování průplavu by převzaly jiné větší nádrže.

Přehradní hráz je gravitační, zděná z lomového kamene ukládaného na cementovou maltu. Těsnění nádrže je tvořené speciálním nátěrem (siderostonovou lubrosou) 0,5 cm silným na cementové omítce, 2 cm na návodním líci zdiva hráze. Před mechanickým poškozením je těsnění chráněno přizdívkou síly 05 – 0,7 m z kvalitního kamene (droby). Ve spodní části hráze (po úroveň 369 m n. m.) je těsnění zesíleno ještě clonou z dusaného jílu (vrstva 1,5 – 2,5 m). Za návodním těsněním je ve zdivu tělesa hráze plošná svislá drenáž. Také vzdušný líc hráze je obložen kamenným řádkovým zdivem z droby. Půdorysně tvoří koruna hráze oblouk o poloměru 135 m.

Pro zvýšení stability hráze a omezení průsaků podložím hráze bylo dodatečně v roce 1967 těleso hráze zajištěno proinjektováním cementovou směsí. Těleso přehrady bylo založeno až na zdravém skalním podloží v hloubce 9,1 m pod dnem údolí na kótě 350,00 m n. m.

Skalní podloží hráze je tvořeno souvrstvím pevných pískovců, slepenců a jílovitých břidlic. Sklon geologických vrstev je 38° k severozápadu, to je pod vzdušnou patu hráze. Pískovce mají vápenitý tmel. Jílovité břidlice, které se vyskytují pod základnovou spárou jen ojediněle, jsou měkké a snadno rozbřídavé. Pokryvné útvary jsou na svazích tvořeny svahovými sutěmi a hlínami mocnosti 2 – 5 m a v údolní nivě naplavenými hlínami a štěrky mocnosti 5 – 6 m.

V nejnižším místě údol je v hrázi štola s potrubím spodních výpustí Js 500 mm a Js 200 mm. Malé potrubí Js 200 mm slouží pro vypouštění asanačního průtoku 50 l/s. Větší potrubí s kuželovým uzávěrem slouží pro vypouštění průtoku do 2,5 m3s-1.

Na konci štoly spodních výpustí byla v roce 1982 postavena malá voní elektrárna pro využití energie vody vypouštěné z nádrže. Na obě vypouštěcí potrubí byly navařeny odbočky, na kterých jsou instalovány Bankiho turbíny o výkonu 68,7 kW a 13,65 kW. Elektrárna je schopna využít průtok od 0,027 m3s-1 do 0,588 m3s-1.

Vodu z nádrže je také možné vypouštět přes vypouštěcí věž a štolu na levém břehu nádrže vedle bezpečnostního přepadu. Ve vypouštěcí věži jsou dvě potrubí Js 700 mm s dvojicemi klínových šoupátek. K vypouštěcímu potrubí je voda přiváděna štolou šířky 2,9 m, výšky 3,27 m a dlouhou 19 m. Ocelové zabetonované potrubí Js 700 mm má délku 29 m a ústí opět do štoly šířky 1,9 m, výšky 3,27 m a délky 114 m. Odpadní štolou s podélným sklonem dna 1 % voda o volné hladině protéká ytéká do uklidňovacího bazénu pod kaskádou bočního bezpečnostního přepadu. Potrubím ve vypouštěcí věži může protékat až 12,2 m3s-1 vody.

Pro převedení povodňových průtoků byl na levém břehu nádrže, ve vzdálenosti 150 m od hráze, postaven boční bezpečnostní přeliv. Pevný betonový stupeň s kamenným obkladem má korunu na kótě 385,16 m n. m. Délka přelivné hrany je 43 m. Pod stupněm o výšce 2,2 m je uklidňovací bazén a dalších dvacet kaskádových stupňů výšky 1,25 m a šířky 14,0 m. Poslední stupeň kaskády před vývarem má výšku 3,0 m. Bezpečnostní přeliv je navržen na průtok při povodni 140 m3s-1. Největší průtok přes bezpečnostní přeliv byl v červenci 1997 přibližně 120 m3s-1.

Pod kaskádami bezpečnostního přelivu jsou dva uklidňovací bazény o hloubce 2,3 m a 1,5 m společné i pro výtok z vypouštěcí štoly. Z uklidňovacího bazénu přepadá voda přes stupeň výšky 1,8 m a šířky 35,0 m do koryta Bystřičky. Koryto potoka je pod zaústěním bočního přepadu upraveno na převedení průtoku 30 m3s-1.

Výstavba přehrady na potoce Bystřička byla zahájena v roce 1907 po důkladné přípravě a projednání. V předstihu byla postavena správní budova, která doposud slouží provozu přehrady.

[Josef Belháč]

Před zahájením prací na tělese hráze byla v levém svahu údolí proražena vypouštěcí štola a 54 m dlouhá provizorní obtoková štola. Před vypouštěcí štolou byla postavena vypouštěcí věž s uzávěry vypouštěcího potrubí. Voda z potoka Bystřičky byla převedena do obtokové štoly pomocí nízké zděné hrázky (cca 5 m) na dně údolí. Po ukončení stavby hráze byla voda převedena do spodní výpusti hráze a provizorní obtoková štola byla v délce 17 m zazděna.

Všechny kamenické práce při stavbě přehrady byly prováděny ručně. Kámen pro stavbu tělesa hráze (pískovec) se těžil v kamenolomu nedaleko pod hrází. Doprava kamene z kamenolomu i staveništní doprava byla řešena úzkokolejnou dráhou. [Turistická známka Přehrada Bystřička] Kvalitnější kámen pro obkladní zdivo byl dovážen z kamenolomu v Hrabůvce u Hranic v Bystřici pod Hostýnem.

V průběhu výstavby hráze zažilo staveniště několik velkých povodní, které způsobily velké škody, ale rozestavěná hráz vydržela. Podobně škody způsobily i povodně z roku 1997. V průběhu roku 2001 bylo započato s opravou koruny hráze.