PEC. POCTIWE : OBC. BISTRICZKII

Na rozdíl od jiných pečetí většiny obcí vsetínského panství přináší pečeť obce Bystřička symboly, které poukazují na domáckou výrobu zemědělského domácího nářadí. Ta byla rozšířena i na Bystřičce.

Problematická je pravá část obecní pečeti, ve které bývá často zobrazována kramle, jak je patrno i z výše uvedeného obrázku, který znázorňuje často zveřejňovanou podobu obecní pečeti. Tato podoba však vznikla překreslením špatného otisku pečeti. Ve skutečnosti se i v pravé polovině nachézí shodný motiv z části levé.

Nejstarší doklad o užívání obecní pečeti představují písemnosti tzv. Josefského katastru z 80. let 18. století, které jsou nyní uloženy v pobočce Moravského zemského archivu v Kunstátě.

Nejmladším dokladem o existenci a užívání pečeti je brněnský archivní fond tzv. Popisů hranic z období konce první poloviny 19. století.

Pečeť je tvořena kulatým polem a obrazem dvou zkřížených karbovaček - lopat sloužících k mísení mouky, obilí, nebo nehašeného vápna, ale i dalších sypkých a tekutých materiálů. To může souviset i s existencí lomu na vápenec a pecí na pálení vápna pod vrchem Klenov, uváděných ve druhé polovině 18. století. Karbovačky jsou provázeny vpravo a vlevo, z pohledu pozorovatele, zuby či hranami doleva obrácenými předměty, pravděpodobně hřebeny na česání ovčí vlny.

Často se však v tisku vyskytuje špatné zobrazení pečeti, tak jak ukazuje obrázek vpravo, které pravděpodobně vzniklo překreslením nekvalitního otisku pečeti. Následkem toho je pečetní obraz interpretován jako dvě zkřížené lopaty, provázené hráběmi a tesařskou skobou. Tomuto omylu se nevyhnula ani nejnovější publikace Okres Vsetín (Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko) z cyklu Vlastivěda moravská, kterou v roce 2002 vydaly Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a zanikající Okresní úřad Vsetín.

Uváděna bývá i obecní pečeť z roku 1744, která má v oválném poli dvě zkřížené lopaty a po jejich stranách poříz a břichatou pilu.