Bystřička - Zjednodušená verze stránek
Nastavení velikosti písma
+

Prvním kronikářem se stal Jan Rous. Byl sice s Bystřičkou a okolím pevně vázán, původem však nebyl Valach, ani Moravan. Pocházel z Čech a trvalo poměrně dlouho, než se řízením osudu dostal na Valašsko. Narodil se 23. srpna 1869 v Libkovicích nad Labem. Po obecné škole a gymnáziu studoval evangelický učitelský ústav v Čáslavi. Po působení na několika školách byl v roce 1901 přeložen na Valašsko. Po Lhotě u Vsetína a Jasénce zakotvil v roce 1908 v Bystřičce.

Nejprve vede školní kroniku, později kroniku obecní. Tu v letech 1921 až 1931. Podařilo se mu vtisknout jí osobitý ráz. Kronika byla pro své vysoké kvality mnohdy oceňována. Působil také jako knihovník a vzdělavatel v místní organizaci Sokola a jako důvěrník Přípravného komitétu pro zvelebení Valašska. Byl známou osobností i mimo Bystřičku zastával místo předsedy okresní učitelské jednoty, byl členem okresního školního výboru a na stáří i ředitelem vsetínského muzejního spolku. Stal se zakladatel vlastivědného sborníku Naše Valašsko, spolu s Františkem Táborským a Josefem Válkem. Přispíval do mnoha periodik, mimo jiné do Učitelských listů a Lidových novin. Do kroniky začlenil řadu pověstí, pořekadel a dalšího etnografického materiálu, který získal z vyprávění řady pamětníků. Po svém penzionování se přestěhoval do Jablůnky, kde v letech 1930 1945 působil opět jako kronikář. Zemřel 19. ledna 1950.

V letech 1932 1961 vedl kroniku bystřičský rodák František Bartoň (25. prosince 1901 7. května 1976). Za jeho působení, v průběhu Druhé světové války, kdy kronice hrozilo možné zničení, se mu, ve spolupráci s tehdejším starostou Janem Lukášem a okresními úředníky, podařilo kroniku ukrýt. Po sepsání falešné zprávy o ztrátě prvního dílu kroniky, byla po celou dobu války ukryta v domě kronikáře. Pouze v době po atentátu na Heydricha byla zakopána v zemi. Kronika přežila válku, šťastně se vrátil i zabavený druhý díl. Záznamy z let 1939 1945 byly podle průběžných záznamů Františka Bartoně doplněny později.

Zápisy do roku 1948 často vyjadřovaly osobní stanovisko kronikáře, poté se však postupně vytrácejí zcela a kronika se čím dál více omezuje pouze na ryze úřednické záležitosti a záznamy. Zcela v duchu doby.

Třetím kronikářem v pořadí se stal Karel Bartoň (* 16. února 1931), syn předešlého kronikáře, taktéž rodák z Bystřičky. Pamětní knihu vedl v letech 1962 – 2000.

Za celou dobu existence kroniky nedocházelo k zpětnému přepisování, škrtání zápisů. A to ani v letech 1939, 1945, 1948, 1968, 1989. Obecní kroniky tak zůstaly svědectvím doby ve které vznikaly. Jistou výjimku představuje dodatečný záznam, který byl schválen jako Doplněk k zápisu za rok 1968. Tehdy dostala místní stranická organizace Komunistické strany Československa ke „kontrole" obecní kroniky. Následně bylo nutno provést zhodnocení srpnových událostí v duchu nastupující normalizace. Zápis byl schválen na zasedání výboru vesnické organizace KSČ 26. 5. 1972 a do kroniky doplněn. Ani v tomto případě však původní záznamy pozměněny nebyly.

Přehled dílů obecní kroniky a kronikářů do roku 2000

I. díl1 1925 1931 kronikář Jan Rous

II. díl 1932 1961 kronikář František Bartoň

III. díl2 1936 kronikář Jan Rous

IV. díl 1962 1965 kronikář Karel Bartoň

V. díl 1966 1968 kronikář Karel Bartoň

VI. díl 1969 1977 kronikář Karel Bartoň

VII. díl 1978 1983 kronikář Karel Bartoň

VIII. díl 1984 1990 kronikář Karel Bartoň

IX. díl 1991 1996 kronikář Karel Bartoň

X. díl 1997 2000 kronikář Karel Bartoň

1Řada záznamů navazuje na dříve vedenou školní kroniku. Je zde zaznamenán cenný etnografický materiál věnovaný nejenom Bystřičce, ale i o Valašsku obecně

2Tento díl kroniky obsahuje zvyky obyvatelstva a řadu výpisů z archivu dodaných Josefem Válkem a Karlem Koblihou. V tomto období byly díly II a III vedeny souběžně