NÁVRHY OBECNÍHO ZNAKU A JEJICH POPIS
 

TVORBA NOVÝCH OBECNÍCH SYMBOLŮ

Podle § 5 zákona 367 ČNR ze dne 4.9.1990, o obcích, a stejně tak i podle § 5 nového zákona 128 / 2000 mohou obce disponovat vlastními obecními symboly, to znamená znakem a praporem. Pokud obec nemá historický, řádně udělený znak či prapor (což platí o všech obcích, které nebyly před rokem 1990 městy či městečky), je práva požádat Parlament ČR, resp. jím zřízený odborný heraldický podvýbor, o jejich udělení.

Při vytváření nových obecních symbolů je přitom nutno dbát především více či méně pevně stanovených zásad heraldické a vexilologické disciplíny a dále respektovat nutnost těsného významového vztahu znaku a praporu k obci, jíž má reprezentovat.

Existuje několik základních tématických okruhů, kterými se tvorba nového znaku a praporu může dát vést, V prvé řadě se jedná o vytvoření tzv. mluvícího znamení nebo o navázání na historickou pečetní a razítkovou symboliku obce, jejíž výhodou je zejména skutečnost, že zachovává kontinuitu obecní symboliky a do značné míry stanoví, co by na znaku mělo být. Není-li možno nalézt otisk pečeti či razítka, případně je-li vyobrazení na pečetním poli nevhodné pro svou přílišnou složitost k přepisu do znaku, nastupují alternativní tématické okruhy, jako například symbolické vyjádření místního světce či patrona, odkaz na význačné události či pověsti v dějinách obce, na erby někdejší vrchnosti, na výrazně jedinečný charakter obce, případně specifické historické či současné zaměstnání obyvatel, nebo na určitou přírodní zajímavost v okolí obce, atd.

Obecní prapor by měl odpovídat podobě obecního znaku. Ideálním případem je kombinace pruhů, barevně odvozených z tinktur znaku - ovšem v současnosti jsou již tyto možnosti téměř vyčerpány. Proto se většinou přistupuje k tzv. opakování znaku, což znamená, že prapor obce má stejnou či velmi podobnou kompozici jako obecní znak.

OBECNÍ ZNAK BYSTŘIČKY
Historická pečetní symbolika

• Historie obecní pečeti

Spolehlivé doklady o užívání obecní pečeti Bystřičky představuj í otisky pečetního typáře, doložené postupně v několika archivních fondech Moravského zemského archivu v Brně.

Nejstarší doklad představují písemnosti tzv. Josefského katastru z 80.let 18.století, uložené v současnosti v Moravském zemském archivu v Brně.

Dalším potvrzením užívání pečeti jsou pak pečetní otisky v Matrice výnosu pozemků z roku 1820, uložené nyní v pobočce Moravského zemského archivu v Kunštátě.

A konečně nejmladším dokladem o existenci a užívání pečeti Bystřičky je brněnský archivní fond tzv. Popisů hranic z období konce první poloviny 19.století.

Všechny tři doklady ukazují tutéž pečeť., tvořenou kulatým polem s jednoduchým lemem a obrazem dvou zkřížených pracovních nástrojů dle charakteristického tvaru nejspíše dvou lopat - karbovaček, sloužících k míšení mouky, obilí, nebo hašeného vápna, ale i dalších sypkých a tekutých materiálů. Karbovačky pak provázejí vpravo a vlevo z pohledu pozorovatele zuby či hranami doleva obrácené předměty snad hřebeny na Česání ovčí vlny.

Opis pečeti nás pak spolehlivě přesvědčuje, komu pečetidlo náleží: "PEC . POCTIWE : OBC . BISTRICZKIII".

O užívání této pečeti se dočteme i v seriálu PhDr.Ladislava Baletky "Pečeti valašských obcí" týdeníku Region. Zde publikovaný text o pečeti Bystřičky však obsahuje

chybné překreslení, vzniklé nejspíše proto, že autor neměl k dispozici kvalitní otisk pečeti. Následkem toho je pečetní obraz interpretován jako dvě zkřížené lopaty, provázené hráběmi a tesařskou skobou.

Symbolika pečetního  znamení Bystřičky je  zde přitom vykládána adekvátně:  Jedná se o  symboly "nesporně ukazující na domáckou výrobu dřevěného zemědělského domácího nářadí, která byla i později v Bystřičce rozšířena."

Přítomnost karbovaček pak může souviset i s existencí lomu na vápenec a pecí na pálení vápna pod vrchem Klenovém, uváděných ve druhé polovině 18.století.

Popsané otisky pečetního znamení Bystřičky představují doklady o existenci jediné obrazové pečeti - to znamená pečeti, v jejímž poli se - kromě opisu neboli označení nositele pečeti - objevuje také určitý význam nesoucí vyobrazení.

Kromě toho ovšem obec později užívala také několik obecních razítek bez specifického obrazu tzv. nápisových, tvořených pouze textem. Tato razítka dokládá archivní materiál ve Státním okresním archivu ve Vsetíně:

Například v kronice obce spatřujeme otisk z roku 1925, jenž dokládá nápisové kulaté razítko s textem nahoře: "OBECNÍ RADA V BYSTŘIČCE" a dole "OKR.VSETÍN".

Ve fondu domovských listů pak lze nalézt kupříkladu otisk kulatého razítka z období válečných 40.let minulého století. Nápis je tentokrát dvojjazyčný, ve čtyřech řádcích: "Gemeinde Klein Bistritz", "Bezirk Wsetin", "Okres Vsetín", "Obec Bystřička".

NOVÝ HERALDICKÝ ZNAK OBCE

V souladu se zásadami heraldické tvorby, naznačenými v obecném úvodu těchto řádek, lze při tvorbě nového heraldického znaku obce Bystřička postupovat nejlépe tak, Že se jeho základním prvkem stanou figury zkřížených lopat karbovaček, doplněné figurami hřebenů to znamená pečetní obraz odkazující na starší historii obce a její tradici výroby zemědělského nářadí, těžby vápence či obecně na její podhorský venkovský zemědělský charakter.

V návrhu znaku se ovšem mohou objevit i jiné figury, odkazující na další zajímavé charakteristiky obce. A proto, kromě základního figurálního námětu, převzatého ze staré pečeti a vyobrazeného buď doslovně nebo ve zjednodušení bez doplňkových figur hřebenů, lze do návrhu znaku obce zařadit například figuru sníženého hrotu - jenž v jednoduché schématické podobě odkáže na horskou polohu obce a specielně na pověstmi opředený vrch Klenov doplněnou figurou vlnitého zúženého břevna, jehož symbolika spočívá ve vyjádření sídelního rozvrstvení obce v údolí říčky Bystřičky, která dala obci její jméno.

Na novější historii obce a současně na jednu z dimenzí jejího dnešního charakteru pak odkazují rovněž figury kvádrové zdi a tzv. vlnité paty štítu, jež vykreslují významné dílo: krajinný a rekreační prvek v obci - přehradu Bystřička.

Všechny varianty (1 - 7) návrhu znaku pro obec Bystřička tak odtud počítají s převzetím hlavní figury pečetního obrazu - dvojice zkřížených lopat-karbovaček, jejichž počet vystihuje složení obce ze dvou katastrálních území.

Varianty 1 - 4 zobrazují karbovačky, stejně jako na pečeti, společně se dvěma hřebeny, zatímco varianty 5-7 připomínají pečeť pouze samotnými karbovačkatni.

Varianty 1 a 2 představují tzv. doslovný heraldický přepis pečeti, zatímco varianty 3 a 4 pečetní obraz doplňují hrotem a vlnitým břevnem a varianty 5 - 7 figurou kvádrové zdi vyrůstající z vlnité paty štítu.

BAREVNÉ ZTVÁRNĚNÍ ZNAKU OBCE

Obecně lze postupovat tak, že se jednotlivé varianty návrhu znaku od sebe liší, kromě kompozičního řešení, také v barevném provedení. Pokud jde o zvolení barev znaku v obecné rovině, existuje v heraldickém tvarosloví pravidlo o nemožnosti pokládání barvy na barvu a kovu na kov. Co to znamená ?

V klasické heraldice hovoříme o šesti základních tinkturách, k nimž později přibyly další doplňkové "odstíny", kupříkladu tzv. přirozené barvy. Dvě z oněch tinktur jsou tzv. kovy zlatá neboli žlutá a stříbrná neboli bílá, zatímco ostatní (červená, modrá, zelená a černá) jsou nazývány barvami.

Je tedy možno volit buď kovový štít a barevné figury, či opačně barevný štít a figury kovové, v obou případech je přitom nutno zachovat co nejmenší možný počet tinktur.

V případě návrhu znaku pro Bystřičku se ukazuje jako zřetelně vhodnější kombinace barevného "podkladu" s kovovými figurami. V úvahu připadají barevné kombinace s následujícími významy:

• Modrý štít = podtržení polohy obce u říčky a přehrady Bystřičky, odkaz na původ názvu obce.
• Zelený štít = venkov, hory, region Valašska
• Kombinace stříbrné, červené a modré = odkaz na historickou moravskou zemskou příslušnost obce.

POPISY JEDNOTLIVÝCH VARIANT NÁVRHU OBECNÍHO ZNAKU

VARIANTA 1:
V modrém štítě dvě zkřížené lopaty-karbovačky , provázené vpravo kosmo a vlevo šikmo položeným, doleva obráceným hřebenem, vše stříbrné.

VARIANTA 2:
V modrém štítě dvě zkřížené lopaty-karbovačky, provázené vpravo kosmo a vlevo šikmo položeným, doleva obráceným hřebenem, vše zlaté.

VARIANTA 3 :
V zeleném štítě nad stříbrným do třetiny sníženým hrotem s modrým vlnitým zúženým břevnem dvě zlaté zkřížené lopaty-karbovačky, provázené vpravo kosmo a vlevo šikmo položeným, doleva obráceným stříbrným hřebenem.

VARIANTA 4:
V červeném štítě nad stříbrným do třetiny sníženým hrotem s modrým vlnitým zúženým břevnem dvě zlaté zkřížené lopaty-karbovačky, provázené vpravo kosmo a vlevo šikmo položeným, doleva obráceným stříbrným hřebenem.

VARIANTA 5:
V modrém štítě dvě zlaté zkřížené lopaty-karbovačky nad stříbrnou kvádrovou zdí vyrůstající z modré vlnité paty.

VARIANTA 6:
V zeleném štítě dvě zlaté zkřížené lopaty-karbovačky nad stříbrnou kvádrovou zdí vyrůstající z modré vlnité paty.

VARIANTA 7;
V červeném štítě dvě zlaté zkřížené lopaty-karbovačky nad stříbrnou kvádrovou zdí vyrůstající z modré vlnité paty.

SYMBOLIKA NÁVRHU OBECNÍHO ZNAKU BYSTŘIČKY STRUČNĚ

I.  Figury  lopat-karbovaček  a  hřebenů jsou převzaty z historického pečetního znamení obce z 18. století.

II.  Figura sníženého hrotu připomíná vrch Klenov a polohu obce v horském regionu.

III.  Figury vlnitého břevna,  vlnité paty štítu a z ní vyrůstající kvádrové zdi představují odkazy na polohu obce při říčce a přehradě Bystřička a tím i na původ názvu obce.

IV. Barevná řešení znaku:

• Modrý štít = podtržení polohy obce u říčky a přehrady Bystřičky, odkaz na původ názvu obce.
• Zelený štít = venkov, hory, region Valašska
• Kombinace stříbrné, červené a modré = odkaz na historickou moravskou zemskou příslušnost obce.