Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Hlášení rozhlasu

Hlášení rozhlasu

Přihlaste se přes internet
Přejděte na adresu www.bystricka.hlasenirozhlasu.cz
klikněte na tlačítko Odebírat hlášení a zaregistrujte se.

Podrobnější nformace k přihlášení k odběru hlášení rozhlasu (letáček v PDF)

 

Aktuální počasí

Počasí dnes:

23. 7. 2018

bo

Bude polojasno až oblačno, místy přeháňky nebo bouřky. Denní teploty 25 až 29°C. Noční teploty 16 až 12°C.

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Kontakt

Obec Bystřička
Bystřička 82
756 24 Bystřička

Spojení

Tel.: +420 571 443 258
Tel./Fax: +420 571 420 944
E-mail: starosta@bystricka.cz
  ucetni@bystricka.cz
  pokladni@bystricka.cz
  technik@bystricka.cz
   
ID dat.schr. hribmg4
IČ: 00303739
DIČ: CZ00303739
Č.účtu 3929-851/0100

Anketa

Líbí se Vám nové stránky?

Celkem hlasů:
1815
Hlasování začalo:
17. 8. 2015
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Historie obce od roku 1945

Vývoj po roce 1945 byl ve znamení mnoha proměn. Jednak zde byla návaznost na aktivity rozvíjené za První republiky a pozvolná modernizace života zdejších obyvatel. Po válce byla dokončena elektrifikace, která byla předtím byla jen ve středu obce a na přehradě. Elektřina byla rozvedena i na přilehlé paseky, bylo vybudováno veřejné osvětlení a místní rozhlas. Budovaly se komunikace, mosty. Mnohé změny přineslo nové společenské zřízení, které postupně zcela proměnilo tvář vesnice.

Jednou z nejpodstatnějších změn poválečného období pro Bystřičku představuje konečná úprava hranic obce. Tu totiž, snad jako jedinou v českých zemích, tvořily dva, spolu nesousedící, katastry. Horní část obce (Bystřička I) se táhla od Cábu, kde sousedila s obcí Halenkov, až po Jastřabské a Janiše. Skupina chalup v Křivém potoce (U Ordáňů) patřila do obce Růžďka, pozemky na druhé straně potoka Bystřičky patřily obci Malá Lhota. Druhá část obce (Bystřička II) začínala asi o kilometr dále u Řehánků a končila na hranici katastrů obcí Jablůnka a Pržno. Tedy stejně jako dnes.

Délka téměř 20 km ovlivňovala nejenom hospodářský vývoj obce, ale i její správu. Proto byla nutná i funkce obecního posla, který vykonával každodenní pochůzky nutné k zajištění styků volené samosprávy s občany.

O katastrální změny bylo usilováno několikrát, a to například již v roce 1948. První krok k vyřešení tohoto stavu byl však učiněn až v roce 1959. Po dohodě s obcemi Brňov a Růžďka byly provedeny úpravy hranic. Část obce Růžďky se 17 domovními čísly (osady Křivý potok, Pod Růžďkou, U Hlinšťáků) a část obce Brňova (osada Konvice) – tehdy s 9 domovními čísly – byly, i vzhledem k dlouholetým žádostem obyvatel výše zmíněných osad, připojeny k Bystřičce. Konečně tak došlo k propojení obou nesouvisejících katastrů obce. V tomto roce však došlo ještě k další výrazné změně, při které byl dlouhý pruh katastru od Melichaříků nad přehradou až po Cáb s 12 domovními čísly připojen k obci Malá Bystřice. Tím se délka obce zkrátila téměř na polovinu.

V roce 1972 dochází ke konečné úpravě hranic obce, a to připojením části obce Malá Lhota s 27 domovními čísly. Touto úpravou došlo ke zjednodušení styku s občany. Podstatnou měrou tato změna ovlivnila i pozdější sloučení nevelkých jednotných zemědělských družstev v Bystřičce, Růžďce, Valašské Bystřici a Malé Bystřici v JZD Přehrada se sídlem v Bystřičce.

Poválečné období nepřineslo pouze změny územní, ale i změny společenské, tak jako v celém státě. Bystřička byla, nehledě k její pozdější rekreační a střediskové funkci, vždy převážně obcí zemědělskou. Krátce po válce zde hospodařilo dvacet devět soukromých zemědělců, kteří pěstovali téměř všechny obvyklé druhy zemědělských plodin. Živočišná výroba byla zaměřena na chov hovězího dobytka a prasat. Část úrody byla státu odváděna ve formě povinných dávek.

Ani Bystřičce se nevyhnula myšlenka socialistického hospodaření. Již v roce 1946 je v Bystřičce založeno strojní družstvo, které ze společných prostředků pořizuje především půdní frézu a ruční žačku.

V roce 1950 byl ustanoven přípravný výbor pro založení JZD Bystřička, k čemuž brzy poté dochází. Jeho členy jsou zprvu jen tzv. kovozemědělci, kteří nevlastnili mnoho půdy a chodili do denního zaměstnání. Z výkonných zemědělců byl v tomto družstvu pouze jeden. I z těchto důvodů dochází k velmi pomalému rozvoji družstva. Do roku 1959 byli ale všichni vlastníci půdy, s výjimkou tří, združstevněni. V roce 1961 došlo ke sloučení s JZD Malá Lhota. S výstavbou nových budov družstva bylo započato v roce 1962.

V roce 1975 byla nevelká družstva v Bystřičce, Růžďce, Valašské Bystřici a Malé Bystřici sloučena v JZD Přehrada, sídlícív Bystřičce. V 80. letech se pak v rámci socialistického hospodářství úspěšně rozvíjelo. Některé projekty však se změnou společenské situace v roce 1989 skončily krachem, stejně jako později celé Zemědělské družstvo Přehrada, které se ocitlo v likvidaci – tato probíhá dodnes. Stavba velkého komplexu administrativního centra ZD byla nejdříve částečně zprovozněna, později pro nedostatek financí a neujasněné využití zakonzervována a nakonec v roce 1998 za nesmírných finančních ztrát srovnána se zemí. Jiné budovy a haly, zbudované v době rozkvětu družstva, slouží nyní částečně zemědělské výrobě, z větší části však výrobním a skladovacím potřebám lehkého průmyslu (dřevovýroba, prodej zemědělské techniky atp.).

Poslední čtyři dekády dvacátého století jsou ve znamení dynamického rozvoje obce. Roste počet obyvatel (1957 : 582 – 1980 : 940). V roce 1975 je uvedena do provozu mateřská školka, která byla ihned naplněna v obou odděleních.

Jsou budovány nové rodinné domky, ke kterým je třeba zbudovat cesty, chodníky, veřejné osvětlení, a tak tvář obce se rychle mění. (Pod Růžďkou vyrostl dokonce panelový obytný dům s dvacetičtyřmi byty, který sice do vesnické zástavby vůbec nezapadá, avšak výstižně charakterizuje tehdejší stav společnosti).

K veřejným stavbám z padesátých let (budova hasičské zbrojnice a zdravotního střediska, nová budova nádraží) přibývají dva obchody Spotřebního družstva Jednota a kadeřnictví. Na hřišti TJ Sokol U Lukášů je vybudována k šatnám a venkovním hřištím malá tělocvična, sloužící posléze i kulturním a společenským akcím.

V osmdesátých letech si potřeba dobré pitné vody vynucuje výstavbu veřejného vodovodu s vlastním zdrojem pitné vody. Neutěšený stav ovzduší v údolí Bystřičky při inverzích zase podnítil plynofikaci obce realizovanou v první polovině devadesátých let.

Modernizace technického vybavení obce se však bohužel vyhnula rekreační oblasti přehrady.

Sezonnost rekreace, omezené na léto a další vlivy omezily investice v této oblasti. Bylo postaveno několik podnikových chat pro odborářskou rekreaci, často bohužel bez příslušné infrastruktury. Socialistická zařízení cestovního ruchu ždímaly v létě z předválečných podniků maximální zisky, aniž by je v odpovídající míře reinvestovaly. Proto musela být v roce 1987 zbourána slavná Valašská búda (U Marka). Hotel Klenov a restaurace U Mokrošů (U Pustů) se více či méně úspěšně snaží po nákladné modernizaci získat zpět dobrý zvuk.

Restituce a privatizace začátkem devadesátých let přinesly v této oblasti nové naděje i nové problémy. Strategickým cílem obce v této oblasti je, aby se přehrada Bystřička stala místem pro klidnou rodinnou rekreaci s přiměřeným komfortem ubytovacích i stravovacích kapacit.

Lákadlem turistů by měla být nejen samotná čistá osvěžující voda, ale i okolní příroda a velký výběr lehce dostupných historických a přírodních zajímavostí. Pro letní návštěvníky přehrady i všechny další zájemce je stále udržován provoz letního širokoúhlého kina na přehradě. Toto bylo vybudováno Místním národním výborem v roce 1961 a v současné době zažívá, zvláště při pěkném počasí, svou renesanci.

Význam přehrady pro život obce vynikl při živelné pohromě v roce 1997. Jakkoliv úspěšně přehrada od svého vzniku téměř každoročně zadržovala a svou retenční schopností eliminovala povodňové přívaly jarních i jánských vod, stoletá povodeň byla nad její technické parametry. V noci ze 6. na 7. července 1997 se záchytný objem přehrady naplnil a voda začala volně protékat bočním bezpečnostním přelivem. Stovky krychlových metrů vody protékaly několik hodin obcí a způsobily velké škody na veřejném i soukromém majetku. Zničeny nebo poškozeny byly všechny mosty pod přehradou, na několika místech byl přerušen obecní vodovod. Zpřetrhány byly rozvody elektřiny, rozhlasu, osvětlení i telefonu. Místní komunikace kolem potoka Bystřičky byly z velké části neprůjezdné. Desítky domů v obci byly podle vzdálenosti od potoka a výšky povodňové vlny více či méně zaplaveny, u čtyř došlo k narušení nosných konstrukcí. Několik menších hospodářských objektů a jednu rekreační chatu povodňová vlna smetla. Další problémy nastaly po odeznění povodně, když na několika místech v obci došlo vlivem podmáčení k sesuvům půdy. Demoliční výměry byly pak vystaveny na dva rodinné domky a několik rekreačních chat.

Odstraňování povodňových škod na majetku obce a občanů probíhalo téměř čtyři roky a vyžádalo si zhruba dvacet milionů korun. Jak už to bývá, obnovené stavby jsou často na kvalitativně vyšší úrovni, než před živelnou pohromou.

Velkým problémem Valašska jsou v poslední době plošné sesuvy půdy. Katastru obce Bystřička se však naštěstí příliš nedotýkají, ale vyskytují se v nejbližším okolí (Růžďka, Mikulůvka, železniční trať Ve Šlahorni). Náklady na sanaci těchto sesuvů jdou do desítek milionů korun.